tloušťkoměry

Povrchové zpracování výrobků hraje stále důležitější úlohu. Nejčastějšími formami povrchové ochrany je lakování a galvanizace. Chrání výrobky před účinky vnějšího prostředí a plní i důležitou funkci estetickou.

Správná tloušťka nátěrového systému, který se skládá z jedné či více vrstev, má klíčový význam pro její výslednou kvalitu. Výrobci a dodavatelé nátěrových hmot dnes již běžně v aplikačních předpisech definují počty vrstev nátěru a jejich tloušťky pro docílení ideálního účinku ochrany. Při větší než předepsané tloušťce nátěru stoupá spotřeba barvy a přitom klesá kvalita, barva se loupe.

K měření používáme tloušťkoměry povlaků. Nejběžnější využití nacházejí tloušťkoměry při měření povlaků a vrstev na kovových plochách, kde hrozí koroze. Metody měření dělíme na Fe (magnetické ) a NFe (nemagnetické ). Moderní tloušťkoměry již umí měřit oběma metodami a automaticky se mezi nimi přepínají.

V závislosti na požadavku lze volit od nejjednodušších přístrojů, které stačí vzít do ruky, přiložit a měřit, až po tloušťkoměry, které mají možnost výsledky měření ukládat do paměti a dále zpracovávat.

V poslední době významně narůstá nabídka i poptávka po ojetých vozech. Tloušťkoměry povlaků nám spolehlivě odhalí, zda a kde bylo vozidlo bouráno, a zda má vozidlo původní lak.

Na bázi ultrazvuku pracují tloušťkoměry, které měří povlaky a vrstvy na betonu, dřevu, plastech, skle atd.

UZ tloušťkoměry a defektoskopy

Potřeba změřit tloušťku materiálu je běžná. Potřebujeme-li ale například změřit tloušťku stěny trubky v potrubí, ve kterém proudí plyn, je nutné využít speciální ultrazvukové tloušťkoměry. Sonda se spojí vazebním gelem v místě měření a vysílá ultrazvukové vlnění. To se šíří materiálem a vrací zpět. Na základě doby odezvy přístroj vypočítá tloušťku materiálu. Obdobného principu využívají defektoskopy, které pomáhají odhalit materiálové vady, vady ve svaru atd.